<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom">
<title>Diplomové práce</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/27668" rel="alternate"/>
<subtitle/>
<id>http://hdl.handle.net/10563/27668</id>
<updated>2026-10-15T16:39:29Z</updated>
<dc:date>2026-10-15T16:39:29Z</dc:date>
<entry>
<title>Společné čtení rodičů a dětí předškolního věku z pohledu otců</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/57935" rel="alternate"/>
<author>
<name>Sittová, Marie</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/57935</id>
<updated>2025-12-10T23:09:58Z</updated>
<published>2025-01-20T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Společné čtení rodičů a dětí předškolního věku z pohledu otců
Sittová, Marie
Tato diplomová práce se věnuje problematice společného čtení v rodinách, která je zde zkoumána z pohledu samotných otců a přináší odpovědi na otázky týkající se motivací, které vedou otce ke společnému čtení; postupů a strategií, které otcové při společném čtení využívají a v neposlední řadě pak na to, zda otcové vnímají přínosy tohoto čtení pro jejich děti. Pro realizaci výzkumu je použit kvalitativní design, přičemž data jsou sbírána za pomoci polostrukturovaných interview s otci a následně vyhodnocována tematickou analýzou. Ta odhalila, že pro otce je především významná emocionální a fyzická blízkost, což se poté odráží i v samotné interakci s dětmi. Kromě jiného si otcové také uvědomují význam společného čtení pro kognitivní rozvoj dítěte a při čtení obohacují příběh doplňujícími informacemi. Toto zjištění následně nabízí prostor pro další zkoumání v oblasti rozvoje dítěte při společném čtení a jeho dopadů na budoucí studijní výsledky dítěte.
</summary>
<dc:date>2025-01-20T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Cesty k realizaci produktivní kultury vyučování a učení v matematice na 1. stupni základní školy pohledem učitelů</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/57497" rel="alternate"/>
<author>
<name>Polášková, Martina</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/57497</id>
<updated>2026-10-01T04:37:37Z</updated>
<published>2025-01-08T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Cesty k realizaci produktivní kultury vyučování a učení v matematice na 1. stupni základní školy pohledem učitelů
Polášková, Martina
Diplomová práce popisuje problematiku produktivní kultury vyučování a učení na 1. stupni základní školy pohledem učitelů. V teoretické části jsou popsány typické znaky pro produktivní kulturu vyučování a učení. Klíčovým znakem je zejména aktivní zapojení žáka a učitelovo vedení. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy byla zvolena kombinace metody rozhovoru a pozorování. Na základě výzkumu byl zjišťován problém, jaký spatřují učitelé 1. stupně základní školy význam v produktivní kultuře vyučování a učení. Pro výzkum byly vytvořeny cíle na základě, kterých jsme se snažili popsat produktivní kulturu vyučování a učení v matematice. Dále bylo zjišťováno, jak konkrétně vypadá proces učení se žáka, a proč vůbec učitelé do výuky zařazují produktivní kulturu vyučování a učení. Hlavní výzkumnou metodou jsou rozhovory, které byly doplněny o pozorování. Získaná data byla analyzována prostřednictvím metody otevřeného kódování. Zvolenými participanty pro výzkum byly paní učitelky 1. stupně základní školy, které zároveň vyučovaly i matematiku. Ve výzkumu se potvrdila typická role učitele a žáka. Jako důvod, proč učitelé zařazují do výuky matematiky produktivní kulturu je zejména vedení žáků prostřednictvím moderních metod, kdy se například jednalo o výuku venku, typickou práci s chybou a výuku vedenou rodičem.
</summary>
<dc:date>2025-01-08T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Spolupráce rodiny a školy při podpoře zdraví u dětí mladšího školního věku</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/57501" rel="alternate"/>
<author>
<name>Slezáková, Leona</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/57501</id>
<updated>2026-10-01T04:37:37Z</updated>
<published>2025-01-08T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Spolupráce rodiny a školy při podpoře zdraví u dětí mladšího školního věku
Slezáková, Leona
Tato diplomová práce se zabývá spoluprací rodiny a školy při podpoře zdraví dětí mladšího školního věku. Hlavním cílem práce je zjistit, jaká je spolupráce mezi rodinou a školou při podpoře zdraví dětí mladšího školného věku. K danému cíli se vztahují i dílčí otázky, které jsou zaměřeny na zjištění, jak rodiče vnímají vzdělávací aktivity poskytované školou v kontextu podpory zdraví za dostatečné. Také nás zajímá, jak rodiče vnímají nabídku volnočasových aktivit a preventivních programů zaměřených na podporu zdraví a zda jsou rodiče dostatečně informováni o aktivitách podporujících zdraví, které škola pořádá. Teoretická část se zabývá spoluprací rodiny a školy na základě podpory zdraví dětí, výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu. Praktická část se zaměřuje na kvantitativně orientovaný výzkum, kdy výsledky jsou získávány pomocí dotazníkového šetření a následně popsány deskriptivní statistikou. Výsledky ukazují, že školy nedostatečně zapojují zákonné zástupce do plánování aktivit podporujících zdraví a pouze polovina respondentů má možnost se účastnit akcí školy zaměřených na podporu zdraví.
</summary>
<dc:date>2025-01-08T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Školní zralost a připravenost na vstup do základního vzdělávání</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/57496" rel="alternate"/>
<author>
<name>Pavlánová, Terezie</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/57496</id>
<updated>2026-10-01T04:37:36Z</updated>
<published>2025-01-08T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Školní zralost a připravenost na vstup do základního vzdělávání
Pavlánová, Terezie
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat a popsat jednotlivé posuzované oblasti školní připravenosti u dětí při zápisu do základního vzdělávání. Teoretická část shrnuje poznatky o předškolním období, školní zralosti a připravenost a také o zápisu do základního vzdělávání. V praktické části je zpracován kvalitativní výzkum zabývající se tím, jakou úroveň školní připravenosti vykazují děti při zápisu do základního vzdělávání. Výzkum byl realizován prostřednictvím vlastního pozorování při zápisu dětí do základního vzdělávání a anamnéz získaných od zákonných zástupců. Na základě stratifikovaného výběru bylo vybráno 7 dětí. Z analýzy dat vyplývá, že největší deficity byly zaznamenány v oblasti grafomotorické a v oblasti komunikativních dovedností. Z výsledků výzkumu byla vytvořena doporučení pro praxi.
</summary>
<dc:date>2025-01-08T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
</feed>
