http://hdl.handle.net/10563/1 Wed, 15 Apr 2026 07:48:47 GMT 2026-04-15T07:48:47Z http://hdl.handle.net/10563/59086 Mateřská škola jako vzdělávací instituce z pohledu rodičů Lorencová, Soňa Predškolské vzdelávanie predstavuje citlivú etapu života dieťaťa, v ktorej sa prelínajú vplyvy rodiny a materskej školy a formujú sa základné predpoklady ďalšieho vývinu. Cieľom práce bolo preskúmať a interpretovať, ako rodičia detí v predškolskom veku vnímajú a prežívajú svoju osobnú skúsenosť s materskou školou a zároveň poukázať na možné prínosy systemického prístupu pri uvažovaní o spolupráci rodiny a materskej školy. Tento prístup zodpovedá európskym prioritám v obla sti inklúzie, partnerstva s rodičmi a podpory well-beingu. Výskum bol realizovaný so siedmimi rodičmi so skúsenosťami zo štátnej, súkromnej aj špeciálnej materskej školy. Dáta boli získané prostredníctvom pološtruktúrovaných interview, konštelácií s figúrkami a denníka výskumníka. Interpretatívna fenomenologická analýza odkryla jedinečnosť rodičovských skúseností a identifikovala päť spoločných tém: premena rodičovskej identity, interpersonálna dynamika vo vzťahoch, zblíženie dvoch svetov, rodičovstvo s predškolákom a život s materskou školou. Výsledky rozširujú poznanie o rodičovskej skúsenosti s materskou školou a spolu s teoretickým rámcom naznačujú možnosti využitia systemického prístupu pri rozvíjaní partnerstva rodiny a materskej školy. Thu, 04 Jul 2019 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/59086 2019-07-04T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59085 Klíče k tvořivosti Stránský, Bohuslav Práce zkoumá roli tvořivosti v kontextu vysokoškolského vzdělávání v oblasti umění a designu, se zaměřením na rozvoj tvůrčích schopností studentů. Prostřednictvím reflexe teoretických konceptů a vlastní tvůrčí činnosti i zkušeností z lektorské a mentorské praxe autor nabízí klíče k otevírání tvořivého potenciálu studentů. Klade důraz na potřebu hlubšího porozumění fenoménu kreativity v pedagogické praxi a navrhuje přístupy k jejímu rozvoji. Zdůrazňuje význam vytváření respektujícího a podpůrného prostředí, potřebu hlubší znalosti tvůrčího procesu a sebepoznání jako klíčových faktorů pro rozvoj kreativity Fri, 26 Sep 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/59085 2025-09-26T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59084 Management recyklace živočišných tkání na kolagenní produkty, jejich charakterizace a aplikační potenciál Gál, Robert Předložená habilitační práce se zabývá možnostmi a potenciálním využitím vedlejších jatečných produktů z drůbeže a sladkovodních ryb. Velká většina těchto produktů je perspektivním zdrojem bílkovin, tuků a dalších složek, které mají široké možnosti využití. Cirkulární ekonomika ve zpracování těchto doposud málo využívaných živočišných produktů je velmi potřebná a hovoří do budoucna pro odpovědné zpracování a využití co největšího množství živin, které se zde nacházejí. Habilitační práce aktivně řeší tyto do budoucna nezbytné a odpovědné kroky pro udržitelnost výroby potravin, ekonomiku, využití maximálního množství živin s ohledem k šetrnému vlivu zpracovatelské technologie na životní prostředí. Byla vyvinuta a zároveň patentována nová a perspektivní biotechnologická metoda, kdy za použití enzymu dochází k získávání kolagenních produktů z širokého spektra surovin, které jsou běžně ve velkém množství dostupné, a které nejsou v současnosti ve zpracovatelských společnostech zabývajících se výrobou kolagenních produktů efektivně využívány. Želatiny a hydrolyzáty takto získané byly podrobeny zkoumání charakteristiky, složení a technologickým vlastnostem, které přenášejí na potraviny a kosmetické přípravky. V rámci provedených experimentů byly získané kolagenní produkty do těchto matric aplikovány. Thu, 11 Sep 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/59084 2025-09-11T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59080 Rodičovské perspektivy vzhledem k používání digitálních zařízení dětmi předškolního věku Deutscherová, Beáta Tato disertační práce zkoumá rodičovské perspektivy vzhledem k používání digitálních zařízení dětmi předškolního věku v českém kontextu. V době narůstající digitalizace každodenního života se rodiče stávají klíčovými zprostředkovateli digitálního prostředí, čímž zásadně ovlivňují podobu digitální socializace dítěte. Cílem práce je porozumět tomu, jak rodiče dětí předškolního věku vnímají a interpretují používání digitálních technologií svými dětmi, a to nikoli izolovaně, ale v kontextu každodenních vztahů, rozhodování a hodnot, které jsou v rodinách přítomné. Teoretické ukotvení práce vychází z bioekologického modelu vývoje dítěte (Bronfenbrenner, 2005), konceptů rodičovské mediace (Livingstone & Helsper, 2008), dětství v digitální době a kulturní internalizace technologií. Práce chápe digitální výchovu jako součást mediální výchovy se zaměřením na každodenní používání digitálních zařízení (zejména tabletů, smartphonů a online audiovizuálního obsahu) v rodině. Akcentuje vliv rodičovských hodnot, životních zkušeností, genderových očekávání a míry institucionální opory na utváření digitálního prostředí dítěte. Empirická část využívá kvalitativní výzkumný design a situační analýzu podle Clarkeové (2005), která umožňuje propojit individuální zkušenosti s širšími diskurzivními a strukturálními rámci. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 18 rodiči dětí předškolního věku, doplněných o zúčastněné pozorování a výzkumný deník. Analýza probíhala tvorbou relačních map, z nichž byly identifikovány působící mechanismy, které umožňují podrobně analyzovat způsoby rodičovské mediace. Výsledky ukazují, že rodiče často oscilují mezi ochranitelskými postoji a pragmatickou adaptací na digitální realitu. Typická je genderová asymetrie zátěže, absence institucionální podpory i tendence k intuitivnímu rozhodování bez jasného rámce pravidel. Práce přináší konkrétní doporučení pro pedagogickou a poradenskou praxi, zejména v oblasti posilování rodičovských kompetencí, prevence nerovnoměrného zatížení v rámci rodiny a vytváření podpůrných mezosystémových vazeb, například skrze mateřské školy, a zároveň zdůrazňuje potřebu makrosystémových opatření, například systémové podpory rodičů prostřednictvím vzdělávací politiky, cílených veřejných kampaní či legislativních rámců. Dále ukazuje na potřebu kultivace odborného i laického diskurzu o digitalizaci dětství v českém prostředí. Metodologickým přínosem je inovativní aplikace situační analýzy, která umožňuje detailní porozumění každodenním rozhodovacím procesům v rodinách i širšímu kontextu strukturálních podmínek digitální výchovy. Wed, 03 Jul 2019 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/10563/59080 2019-07-03T00:00:00Z