<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" version="2.0">
<channel>
<title>Fakulta technologická</title>
<link>http://hdl.handle.net/10563/50</link>
<description/>
<pubDate>Sun, 19 Apr 2026 10:18:44 GMT</pubDate>
<dc:date>2026-04-19T10:18:44Z</dc:date>
<image>
<title>Fakulta technologická</title>
<url>http://digilib.k.utb.cz:80/bitstream/id/97236/</url>
<link>http://hdl.handle.net/10563/50</link>
</image>
<item>
<title>Management recyklace živočišných tkání na kolagenní produkty, jejich charakterizace a aplikační potenciál</title>
<link>http://hdl.handle.net/10563/59084</link>
<description>Management recyklace živočišných tkání na kolagenní produkty, jejich charakterizace a aplikační potenciál
Gál, Robert
Předložená habilitační práce se zabývá možnostmi a potenciálním využitím vedlejších jatečných produktů z drůbeže a sladkovodních ryb. Velká většina těchto produktů je perspektivním zdrojem bílkovin, tuků a dalších složek, které mají široké možnosti využití. Cirkulární ekonomika ve zpracování těchto doposud málo využívaných živočišných produktů je velmi potřebná a hovoří do budoucna pro odpovědné zpracování a využití co největšího množství živin, které se zde nacházejí. Habilitační práce aktivně řeší tyto do budoucna nezbytné a odpovědné kroky pro udržitelnost výroby potravin, ekonomiku, využití maximálního množství živin s ohledem k šetrnému vlivu zpracovatelské technologie na životní prostředí. Byla vyvinuta a zároveň patentována nová a perspektivní biotechnologická metoda, kdy za použití enzymu dochází k získávání kolagenních produktů z širokého spektra surovin, které jsou běžně ve velkém množství dostupné, a které nejsou v současnosti ve zpracovatelských společnostech zabývajících se výrobou kolagenních produktů efektivně využívány. Želatiny a hydrolyzáty takto získané byly podrobeny zkoumání charakteristiky, složení a technologickým vlastnostem, které přenášejí na potraviny a kosmetické přípravky. V rámci provedených experimentů byly získané kolagenní produkty do těchto matric aplikovány.
</description>
<pubDate>Thu, 11 Sep 2025 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/10563/59084</guid>
<dc:date>2025-09-11T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Vliv ozařování a hydrolýzy na mechanické vlastnosti a krystalizaci u vybraných kopolymerů</title>
<link>http://hdl.handle.net/10563/59079</link>
<description>Vliv ozařování a hydrolýzy na mechanické vlastnosti a krystalizaci u vybraných kopolymerů
Švarcová, Anna
První část práce zkoumá účinky ionizujícího záření na polymerní struktury. Je detailně popsán vliv různého stupně ozařování na zesíťovaní, krystalinitu (X) a mechanické chování. Měření prokazují, jak ozařování ovlivňuje odolnost materiálu vůči deformaci a jeho vysokoteplotní stabilitu. Pozornost je věnována vztahu mezi chemickým složením kopolymeru a účinností síťovacích reakcí, což poskytuje náhled na optimalizaci materiálových vlastností. Druhá část se soustředí na hydrolytickou degradaci kopolyesteru poly(butylen-sukcinát-ko-adipátu) PBSA, simulovanou v kontrolovaných laboratorních podmínkách. Práce analyzuje, jak hydrolýza ovlivňuje molární hmotnost, její distribuci (MWD) a tepelné vlastnosti, jako jsou teploty tání (Tm) a skelného přechodu (Tg). Důraz je kladen na změny v krystalizačním chování a morfologii polymeru, které jsou pozorovány na mikroskopické úrovni. Tyto nálezy přispívají k pochopení dlouhodobé stability a rozložitelnosti polymerních materiálů v různých prostředích. Celkově tato disertační práce poskytuje komplexní a integrovaný pohled na to, jak ozařování a hydrolýza mění fyzikálně-chemické a mechanické charakteristiky polymerů. Získané poznatky jsou zásadní pro vývoj nových materiálů s řízenými vlastnostmi a pro predikci jejich životnosti a chování v náročných aplikačních podmínkách.
</description>
<pubDate>Fri, 30 Oct 2020 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/10563/59079</guid>
<dc:date>2020-10-30T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Ekologické polymérne materiály na báze polymérov z obnoviteľných zdrojov pre technické textílie</title>
<link>http://hdl.handle.net/10563/59060</link>
<description>Ekologické polymérne materiály na báze polymérov z obnoviteľných zdrojov pre technické textílie
Fogašová, Mária
Téma dizertačnej práce je orientovaná na vývoj ekologických materiálov na báze polymérov z obnoviteľných zdrojov potenciálne využiteľných na výrobu vlákien pre technické textílie. Táto práca predstavuje z materiálového hľadiska prehľad aktuálneho stavu v oblasti ekologických riešení v oblasti plastov so zameraním na biodegradovateľné polyméry z obnoviteľných zdrojov surovín. Pozornosť je venovaná vývoju zmesí na výrobu vlákien z najmasovejšie vyrábaného biodegradovateľného termoplastu na báze obnoviteľných surovín, kyseline polymliečnej a polyhydroxybutyrátu ako biotechnologického polyméru s vysokým aplikačným potenciálom z dôvodu jeho veľmi dobrej biodegradovateľnosti vo všetkých bioaktívnych prostrediach.
</description>
<pubDate>Wed, 01 Sep 2021 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/10563/59060</guid>
<dc:date>2021-09-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Krystalizace větveného polypropylenu při extrémně vysokých rychlostech chlazení</title>
<link>http://hdl.handle.net/10563/58998</link>
<description>Krystalizace větveného polypropylenu při extrémně vysokých rychlostech chlazení
Pospíšilíková, Terezie
Bakalářská práce se zabývá krystalizací polypropylenu s dlouhými větvemi (LCB-PP) při extrémně vysokých rychlostech chlazení, v porovnání s lineárním polypropylenem (L-PP) a jejich směsmi s minimálním podílem LCB-PP (1; 0,8; 0,6; 0,4; 0,2; 0,05 hm.%). V čistých polypropylenech byla také použita komerční nukleační činidla, a to -nukleační činidlo Millad 3988 a -nukleační činidlo NJ Star NU 100. Měření byla prováděna na flash DSC (rychlo-skenovací diferenciální kalorimetrii). Výsledky ukázaly, že L-PP při rychlosti chlazení 500 °C/s a vyšší již krystalizuje velmi omezeně a při následném ohřevu vykazuje výrazný pík studené krystalizace. Větvený polypropylen takové chování vykazoval při vyšších rychlostech chlazení, až 1000 °C/s. Ukázalo se, že nukleační činidla jsou při extrémních rychlostech chlazení neúčinná. Naopak přídavek už 0,6 hm. % LCB-PP do L-PP dokáže podpořit krystalizaci při extrémních rychlostech chlazení.
</description>
<pubDate>Thu, 02 Jan 2025 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/10563/58998</guid>
<dc:date>2025-01-02T00:00:00Z</dc:date>
</item>
</channel>
</rss>
