dc.contributor.advisor |
Buňková, Leona
|
|
dc.contributor.author |
Lukešová, Martina
|
|
dc.date.accessioned |
2010-07-14T01:37:08Z |
|
dc.date.available |
2010-07-14T01:37:08Z |
|
dc.date.issued |
2006-05-31 |
|
dc.identifier |
Elektronický archiv Knihovny UTB |
cs |
dc.identifier.uri |
http://hdl.handle.net/10563/2107
|
|
dc.description.abstract |
Velkým zdravotním problémem dnešní doby je výskyt onemocnění způsobených mikroorganismy kontaminující potraviny. Proto jsme sledovali antibakteriální účinek kyseliny mléčné na tyto mikroorganismy. Kyselina mléčná je přírodní organická kyselina, kyselé chuti, lehce rozpustná, vzniká mléčným kvašením cukrů a je běžně používaným prostředkem v potravinářské výrobě. Sledovali jsme vliv kyseliny mléčné a její nejnižší inhibiční koncentrace na tyto mikroorganismy: Escherichia coli, Salmonella typhimurium, Pseudomonas fluorescens, Serratia marcescens, Staphylococcus aureus, Micrococcus luteus, Bacillus subtilis a Bacillus cereus. Stanovení bylo provedeno inkubací v bujonech, použité koncentrace kyseliny mléčné byly od 0,1 do 1 %, u B. subtilis a B. cereus do 3 %. Bylo zjištěno, že již aplikací 0,1% kyseliny dochází ke snížení CFU/ml všech sledovaných mikroorganismů. K absolutní inhibici Escherichia coli, Pseudomonas fluorescens a Staphylococcus aureus dochází 0,5% kyselinou mléčnou. Růst bakterií Salmonella typhimurium a Micrococcus luteus byl inhibován 0,25% kyseliny a Serratia marcescens již při 0,125% koncentraci. Růst bacilů byl pozorován i při koncentracích kyseliny mléčné přesahující 2 %. |
cs |
dc.format |
96 |
cs |
dc.format.extent |
17154824 bytes |
cs |
dc.format.mimetype |
application/pdf |
cs |
dc.language.iso |
cs |
|
dc.publisher |
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně |
|
dc.rights |
Bez omezení |
|
dc.subject |
kyselina mléčná
|
cs |
dc.subject |
inhibiční koncentrace kyseliny mléčné Bacillus cereus
|
cs |
dc.subject |
bacillus subtilis
|
cs |
dc.subject |
Pseudomonas fluorecens
|
cs |
dc.subject |
Staphylococcus aureus
|
cs |
dc.subject |
Serratia marcescens
|
cs |
dc.subject |
Escherichia coli
|
cs |
dc.subject |
Micrococcus luteus
|
cs |
dc.subject |
patogenní mikroorganismus
|
cs |
dc.subject |
kultivace
|
cs |
dc.subject |
živná půda
|
cs |
dc.subject |
lactic acid
|
en |
dc.subject |
inhibition concentration fo the lactic acid Bacillus cereus
|
en |
dc.subject |
bacillus subtilis
|
en |
dc.subject |
Pseudomonas fluorecens
|
en |
dc.subject |
Staphylococcus aureus
|
en |
dc.subject |
Serratia marcescens
|
en |
dc.subject |
Escherichia coli
|
en |
dc.subject |
Micrococcus luteus
|
en |
dc.subject |
pathogenic microorganisms
|
en |
dc.subject |
cultivation
|
en |
dc.title |
Vliv kyseliny mléčné na potravinářsky významné mikroorganismy. |
cs |
dc.title.alternative |
Efect of lactic acid on food mikrooganisms |
en |
dc.type |
diplomová práce |
cs |
dc.contributor.referee |
Doležalová, Magda |
|
dc.date.accepted |
2006-06-14 |
|
dc.description.abstract-translated |
There is a big problem with the occurrence of diseases caused by foodborne pathogens. That is the reason why we studied antibacterial effect of lactic acid. Lactic acid is a natural organic acid of sour taste, dissoluble, originating by the process of lactic fermentation of sugar and is commonly used substance in the foodstuff production. The effect of lactic acid and its minimal inhibition concentration of this acid on these microorganisms: Escherichia coli, Salmonella typhimurium, Pseudomonas fluorescens, Serratia marcescens, Staphylococcus aureus, Micrococcus luteus, Bacillus subtilis a Bacillus cereus were observed. Lactic acid was used in broth in concentration from 0,1% to 1%, in the case of Bacillus sp. up to 3%. It was found that the application of 0,1% lactic acid decreased the CFU/ml of all examinated microorganisms. The application of 0,5% lactic acid caused the total inhibition of Escherichia coli, Pseudomonas fluorescens a Staphylococcus aureus. The growth of Salmonella typhimurium, Micrococcus luteus and Serratia marcescens was stopped by the application of 0,25% and 0,125% lactic acid, respectively. In addition, Bacillus sp. spores even survived more than 2% lactic acid. |
en |
dc.description.department |
Ústav potravinářského inženýrství a chemie |
cs |
dc.description.result |
obhájeno |
cs |
dc.parent.uri |
http://hdl.handle.net/10563/203
|
cs |
dc.parent.uri |
http://hdl.handle.net/10563/220
|
cs |
dc.thesis.degree-discipline |
Technologie, hygiena a ekonomika výroby potravin |
cs |
dc.thesis.degree-discipline |
Technology, hygiene and economics of food production |
en |
dc.thesis.degree-grantor |
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická |
cs |
dc.thesis.degree-grantor |
Tomas Bata University in Zlín. Faculty of Technology |
en |
dc.thesis.degree-name |
Ing. |
cs |
dc.thesis.degree-program |
Chemie a technologie potravin |
cs |
dc.thesis.degree-program |
Chemistry and food technologies |
en |
dc.identifier.stag |
2227
|
|
dc.date.assigned |
2005-10-10 |
|
utb.result.grade |
B |
|