Fotografická prezentace současné architektury

Abstract

Přes stoupající přítomnost fotografií architektury chybí v českém (i slovenském) prostředí platforma pro reflexi zakázkové fotografie architektury. Její vliv na obraz současné architektury je přitom klíčový, protože fotografie vzniklé z podnětu architekta jsou převažujícím a téměř jediným zdrojem vizuálního materiálu v prezentaci soudobé architektury. Obrazy, kterými je architektura re-prezentována, odráží způsoby, jakými o architektuře přemýšlíme. Protože fotografie architektury neoperuje mezi fotografy a jejich teoretiky, ale v prostředí architektury, je třeba si položit otázku, do jaké míry je považována za náhražku fyzického setkání a do jaké míry je chápána jako sdílení ideje. Výpovědní hodnota fotografií je obvykle posuzována podle věrnosti žité realitě (užívání stavby) a věrnosti architektonickému návrhu (autorské ideji). Záměrem této studie není potvrzení ani vyvrácení pravdivosti té či oné fotografické reprezentace architektury, ale nahlédnutí způsobů, jakými je obrazová realita skrze vizuální jazyk z odlišných perspektiv vystavěna, tedy jak fotografie architektury utváří smysl a význam objektů. Případové studie představují různé přemýšlení o architektuře prostřednictvím jejího obrazu. Upozorňují na odlišné autorské koncepty, odhalují prezentační potřeby a zadání, které jsou předpokladem každé vizuální zprávy o architektuře. Reflexe principů zakázkové fotografie architektury nám umožňuje nahlížet tento obor jako komunikační nástroj, který má za úkol sdělit podstatu vizuálně. Zakázková fotografie architektury tedy není ztotožňována pouze s dokonalými snímky zdánlivě dokonalého díla, ale je vědomou obrazovou konstrukcí architektury, která reaguje na prezentační záměr konkrétního zadavatele.