Posouzení různých faktorů ovlivňujících dobu zdržení přepravního kontejneru: Studie napříč několika námořními přístavy

Abstract

Námořní doprava je nejpreferovanějším způsobem dopravy, který hraje významnou roli v celosvětovém trhu. Námořní přeprava představuje přibližně 80 % celkového celosvětového objemu nákladu. Tato disertační práce je zaměřená na zkoumání faktorů, které ovlivňují dobu zdržení přepravních kontejnerů v námořní dopravě. Tato rešerše se venuje významu implementace systému průběžného sledování a sledování v řízení přepravních kontejnerů. Zúčastněné strany v typickém dodavatelském řetězci kontejnerů zahrnují provozovatele přístavů, lodní linky, přepravce, zasilatele, příjemce, kteří operují v podmínkách sila. Tyto zúčastněné strany se musí spolupracovat prostřednictvím standardizace mechanismu in-formačních transakcí. Tato výzkumná práce je rozdělena do tří fází. Pro fázi I je extrahován sekundární soubor dat Světové banky pro klíčové ekonomiky a je provedena fuzzy kvalitativní srovnávací analýza. Toho je dosaženo pocho-pením dopadu ukazatelů, jako jsou logistické náklady (LC) a index logistického výkonu (LPI) na ekonomický růst (GDP na hlavu). Výsledek fáze I ukazuje, že při určování LPI je hlavní kauzální konfigurace spolu se sledováním pozitivního dopadu na ekonomický rozvoj. Pro fázi II výzkumu jsou roční data provozu terminálu čtrnácti portů analyzována pomocí běžných nejmenších čtverců (OLS) pomoci Pythonu jako nástroje pro vědu o velkých datech. Údaje o kontejnerech ve výši 2,8 milionu řádků byly ana-lyzovány pomocí běžné metody nejmenších čtverců a následně prodiskuto-vány s provozovateli přístavů prostřednictvím strukturovaných rozhovorů. Výsledky ukazují, že kontinuální sledování vede ke zkrácení doby prodlevy nádoby. Tři nejlepší porty (A, G a L) byly vybrány na základě nejnižší RMSE (Root mean square error) 15,6, 15,7, 15,86 % ve fázi III výzkumné studie pro kvalitativní zdůvodnění. Hlavní důvody prostoje pro cyklus (čas, před kterým musí kontejner vjet do přístavu), poptávka po zařízení (požadavek na zařízení 20 stop nebo 40 stop, což je základem průmyslu v blízkosti přístavů) a výroba těžkého nákladu pro velikost (lichý rozměr hromadného nákladu, který se vejde do konkrétní velikosti kontejneru), vyšší frekvenci železnic, konektivitu, cíle udržitelnosti a efektivní strategie dokování kamionů pro režim. Přepravní přístavy spolu s lepšími kroky odbavení před inspekcí byly jen málo z hlavních důvodů pro efektivní pohyb prázdný/naložený. Schémata podpory obchodu spolu s volnými dny kvůli vysoké konkurenci na CFS (Container Freight Station) byly důvody uváděné obchodem pro DPD/DPE (Direct Port Delivery/Direct Port Export). Většina kontejnerů, které jsou dováženy nebo vyváženy přes kontejnerovou nákladní stanici, má kratší dobu zdržení. Při porovnávání výsledků ze strukturovaných rozhovorů je prezentován kvalitativní rámec. Výzkum přispěl akademické obci a praxi k novým poz-natkům o dopadu technologie sledování na efektivitu pohybu kontejnerů a bude zajímat výzkumné pracovníky a odborníky v oboru při hodnocení po-hybu kontejnerů a manipulace s nimi. Díky nepřetržitému sledování a sledování kontejnerů mohou provozovatelé přístavů efektivně řídit směny, což vede k řízenému načasování směn operátorů spolu s jejich bezpečností a přímými přínosy pro životní prostředí. Různé důvody prodlevy na různých portech jsou uvedeny v závěrečných výsledcích.