Propadlé výhody nebo zmírněné ztráty? Ekonomický dopad neexistence akciového trhu: Syntetický kontrolní přístup

Abstract

Navzdory celosvětovému rozkvětu finančních trhů jako strategie finanční reformy v minulém století je zhruba šestina zemí na světě stále bez oficiální burzy cenných papírů. Četné studie zjistily pozitivní souvislosti mezi dobře fungujícími akciovými trhy a hospodářským růstem. Někteří výzkumníci však zůstávají k jejich přínosu, zejména v rozvojových zemích, oprávněně skeptičtí. Kromě tohoto tvrzení dosud nebyla vyvinuta žádná podstatná snaha o měření dopadu nedostupnosti akciového trhu na ekonomiku. Cílem této disertační práce je odstranit tuto mezeru ve znalostech zkoumáním ekonomického dopadu neexistence akciových trhů v zemích, kde tyto burzy neexistují. Pomocí syntetické kontrolní metody (SCM) odhaduje hypotetickou ekonomickou výkonnost vybraných zemí, které burzy nezavedly, pokud by v roce 1994 burzy zavedly. Metoda konstruuje věrohodné kontrafaktuální scénáře, tzv. syntetické kontroly, jako váženou kombinaci srovnatelných zemí s existujícími burzami cenných papírů. Tyto syntetické kontroly účinně napodobují ekonomické trajektorie ne-burzovních zemí před jejich zavedením a ukazují jejich potenciální vývoj, pokud by burzy existovaly. Analýza využívá jako klíčové výsledné proměnné ekonomický výstup, investice a zaměstnanost a jako prediktory jsou vedle údajů o výsledcích před ošetřením použity kovariáty, jako je inflace, rozvoj finančních institucí, úroveň demokracie a růst populace. Zatímco studie se zaměřuje na šest zemí bez burz cenných papírů, sedm dalších zemí, které založily své první burzy cenných papírů kolem roku 1994, tvoří dárcovský soubor pro konstrukci syntetických kontrol. Výsledky analýzy ukazují, že dopad neexistence akciových trhů v zemích bez burzy cenných papírů je různorodý napříč makroekonomickými ukazateli a ekonomikami. Zatímco většina zemí přišla bez trhů o značné zisky z produkce, z hlediska celkových investic jim to nepřineslo ani prospěch, ani náklady. Výjimečně se zdá, že Etiopie měla z neexistence akciového trhu prospěch, a to jak z hlediska růstu produkce, tak investic. Na druhé straně dopad na zaměstnanost se ukázal jako výrazně pozitivní v zemích bez burzy, jako je Demokratická republika Kongo a Guinea. Významnost těchto výsledků je testována pomocí placebo testů. Kontroly robustnosti s použitím alternativních přiřazení vah do značné míry potvrdily směr dopadů odhadovaných základní analýzou. Disertační práce přispívá k širší literatuře o vlivu akciových trhů tím, že zavádí dosud neznámý přístup SCM k tomuto tématu. Rovněž zdůvodňuje použití SCM pro odhad dopadu absence intervencí. Kromě toho má studie také praktické důsledky pro tvůrce politik, neboť předkládá důkazy, které mohou být podkladem pro jejich rozhodovací proces týkající se zřízení burz v příslušných ekonomikách.