Bioleaching of electronic waste

Abstract

Tato práce se zaměřuje na možnosti bioloužení jako udržitelného řešení pro obnovu vzácných a drahých kovů z odpadních desek s plošnými spoji (WPCB). Mezi výzkumné cíle patří především zkoumání vlivu koncentrací síry na účinnost bioloužení. V této práci je i zahrnuto porovnání bioloužení s metodou chemického loužení mikrovlnným rozkladem. Metodika zahrnovala přípravu základních desek jako vzorky, které neměly velikost větší než ( 1 mm) a vzorky, které měly velikost cca (15 x 25 mm). Dále pak byl otestován vliv koncentrací síry (1 g/l, 2 g/l a 3 g/l) na růst mikroorganismů Acidothiobacillus ferrooxidans, což bylo ověřeno měřením parametrů jako pH, ORP a Fe3+ během 7 dnů. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u vzorků, které obsahovaly 1 g/l a 2 g/l přídavku síry. Koncentrace sledovaných prvků byly poté měřeny na přístroji plamenové atomové absorpční spektroskopie (FAAS). Bylo zjištěno, že po 24 hodinách prokazují významnou účinnost regenerace mědi a niklu v odpadu WPCB. Zatímco vzorky prachu vykazovaly lepší účinnost pro mangan s nejvyšší účinností 29,3 %, míra regenerace niklu byla pozoruhodná ve větších vzorcích s hodnotami v rozmezí od 85 % do 102,4 %. Je zajímavé, že velikostní rozdíl mezi prachem a většími vzorky významně neovlivnil úrovně koncentrace kovů. Navíc prodloužená bioloužení až 55 dní vedla ke zvýšené účinnosti regenerace v testovaných vzorcích prachu, přičemž všechny vzorky prachu dosahovaly 100 % účinnosti niklu a 30 % účinnosti mědi, což zvýrazňuje potenciál biologického vyluhování pro lepší regeneraci kovů v průběhu času. Tato zjištění podtrhují selektivní povahu biologického loužení při získávání cílových kovů z odpadu WPCB a zdůrazňují důležitost optimalizace podmínek biologického loužení pro zlepšení účinnosti.