dc.contributor.advisor |
Mokrejš, Pavel
|
|
dc.contributor.author |
Martinek, Jakub
|
|
dc.date.accessioned |
2025-05-14T08:33:42Z |
|
dc.date.available |
2025-05-14T08:33:42Z |
|
dc.date.issued |
2019-09-11 |
|
dc.identifier |
Elektronický archiv Knihovny UTB |
|
dc.identifier.uri |
http://hdl.handle.net/10563/56857
|
|
dc.description.abstract |
Předložená práce se zabývá možnostmi aplikace želatin připravených biochemickým způsobem z kuřecího kolagenu z nevyužitých vedlejších tkání. V práci je nejprve popsána stavba a složení samotného kolagenu, jeho vlastnosti a použití v různých průmyslových odvětvích. Hlavní cíl práce se zaměřuje na aplikaci kuřecích želatin při přípravě povlaků, filmů a vláken. Jsou uvedeny postupy jejich laboratorní přípravy a adjustace jejich vlastností (síťování, plastifikace). Metodická část popisuje postup extrakce želatiny z vybraných nevyužitých kuřecích tkání bohatých na kolagen biotechnologickou metodou opracováním proteolytickým enzymem. Dále uvádí konkrétní podmínky zpracování želatinových roztoků na povlaky (máčením), filmy (litím) a vláken (odstředivé zvlákňování) a metody testování vzniklých materiálů. Výsledková a diskusní část pak prezentuje konkrétní výsledky testování vlastností materiálů připravených z této želatiny. Želatinové povlaky na povrchu hovězího steaku vznikly ponořením masa do roztoku na bázi želatiny různého složení. Kromě úbytku hmotnosti bylo měřeno také pH masa, barva a textura. Zmrazení bylo provedeno dvěma způsoby; při normální mrazicí teplotě -18 °C, druhá část experimentu při hlubokém (šokovém) zmrazení při -80 °C. U každé skupiny vzorků byl pozorován pozitivní vliv tohoto povlaku na úbytek hmotnosti. U ostatních testovaných vlastností masa, nebyl pozorován žádný negativní účinek povlaku. Kvalita vláken byla porovnána s těmi připravenými z vepřové či hovězí želatiny. Výsledky ukázaly, že vlákna zesíťovaná parami glutaraldehydu si zachovala svou strukturu i při kontaktu s vodou. Použití síťovadla regulovalo bobtnací schopnost a rozpustnost při zachování struktury vlákna. Skenovací elektronová mikroskopie (SEM) poskytla jasnější obraz o morfologii želatinových vláken. Rozdíly v množství vazby v závislosti na použitém surovém materiálu a přítomnosti síťovacího činidla byly analyzovány pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR). Z želatiny lze připravit i filmy a díky tenké vrstvě je síťovat pomocí UV záření a sledovat vliv doby ozařování na jejich kvalitu. Zesíťování indukované zářením zlepšilo mechanické a fyzikální vlastnosti filmů. UV zesíťované filmy jsou stabilizované při stupni bobtnání od 700 do 900 %; navíc se doba rozpouštění prodloužila na více než 7 dní při zachování původního tvaru. Propustnost vodní páry se snížila 2,5krát se zvyšující se dobou síťování pro 30% a 40% obsah glycerolu ve filmu a žlutost ozářených vzorků se zvyšovala s dobou expozice v intervalu od 24 do 28. Pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací byly analyzovány vazby na základě doby ozařování. V důsledku síťování se intenzita stávajících vazeb zvýšila. Tepelné vlastnosti byly ověřeny diferenciální skenovací kalorimetrií a termogravimetrickou analýzou. Výsledky prokázaly, že kuřecí želatina je vhodná pro přípravu povlaků, vláken a filmů v potravinářství a lékařství. |
|
dc.format |
86 |
|
dc.language.iso |
cs |
|
dc.publisher |
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně |
|
dc.rights |
Bez omezení |
|
dc.subject |
bioobaly
|
cs |
dc.subject |
biotisk
|
cs |
dc.subject |
bobtnání
|
cs |
dc.subject |
cirkulární ekonomika
|
cs |
dc.subject |
enzymatická hydrolýza
|
cs |
dc.subject |
extrakce želatiny
|
cs |
dc.subject |
film
|
cs |
dc.subject |
funkční skupiny
|
cs |
dc.subject |
kuřecí želatina
|
cs |
dc.subject |
kvalita masa
|
cs |
dc.subject |
lékařství
|
cs |
dc.subject |
morfologie
|
cs |
dc.subject |
odstředivé zvlákňování
|
cs |
dc.subject |
optické vlastnosti
|
cs |
dc.subject |
pH
|
cs |
dc.subject |
potravinářství
|
cs |
dc.subject |
povlaky
|
cs |
dc.subject |
propustnost vodních par
|
cs |
dc.subject |
rozpustnost
|
cs |
dc.subject |
textura
|
cs |
dc.subject |
UV záření
|
cs |
dc.subject |
vlákna
|
cs |
dc.subject |
ztráty po rozmražení
|
cs |
dc.subject |
biobased packaging
|
en |
dc.subject |
bioprinting
|
en |
dc.subject |
centrifugal spinning
|
en |
dc.subject |
chicken gelatin
|
en |
dc.subject |
circular economy
|
en |
dc.subject |
coating
|
en |
dc.subject |
enzymatic hydrolysis
|
en |
dc.subject |
fibers
|
en |
dc.subject |
film
|
en |
dc.subject |
food industry
|
en |
dc.subject |
freeze-thaw loss
|
en |
dc.subject |
functional groups
|
en |
dc.subject |
gelatin extraction
|
en |
dc.subject |
meat quality
|
en |
dc.subject |
medicine morphology
|
en |
dc.subject |
optical properties
|
en |
dc.subject |
pH
|
en |
dc.subject |
solubility
|
en |
dc.subject |
swelling
|
en |
dc.subject |
texture
|
en |
dc.subject |
UV irradiation
|
en |
dc.subject |
water vapor permeability
|
en |
dc.title |
Využití biotechnologicky získaných želatin pro potravinářské a lékařské aplikace |
|
dc.title.alternative |
Utilization of biotechnologically derived gelatins for food and medical applications |
|
dc.type |
disertační práce |
cs |
dc.contributor.referee |
Červenka, Libor |
|
dc.contributor.referee |
Sedlačík, Michal |
|
dc.date.accepted |
2025-04-22 |
|
dc.description.abstract-translated |
The treatise of the dissertation deals with the application possibilities of gelatin prepared biochemically from chicken collagen from unused secondary tissues. The work first describes the structure and composition of collagen itself, its properties and use in various industries. The main objective of the work focuses on the application of chicken gelatins in the preparation of coatings, films and fibers. Procedures for their laboratory preparation and adjustment of their properties (cross-linking, plasticization) are presented. The methodological part describes the process of extracting gelatin from selected unused chicken tissues rich in collagen by a biotechnological method by processing with a proteolytic enzyme. It also gives specific conditions for the processing of gelatin solutions into coatings (dipping), films (casting) and fibers (centrifugal spinning) and methods of testing the resulting materials. The result and discussion section then presents specific results of testing the properties of prepared. Gelatin coatings on the surface of the beef steak were created by immersing the meat in a solution based on gelatin of different composition. In addition to weight loss, meat pH, color and texture were also measured. Freezing was done in two ways; at normal freezing temperature -18 °C, the second part of the experiment at deep (shock) freezing at -80 °C. A positive effect of this coating on weight loss was observed for each group of samples. For the other tested meat properties, no negative effect of the coating was observed. The quality of the fibers was compared with those prepared from pork or beef gelatin. The results showed that the fibers crosslinked by glutaraldehyde vapors retained their structure even when in contact with water. The use of a crosslinker controlled the swelling ability and solubility while maintaining the fiber structure. Scanning electron microscopy (SEM) provided a clearer picture of the morphology of the gelatin fibers. Differences in the amount of binding depending on the raw material used and the presence of the cross-linking agent were analyzed using Fourier transform infrared spectroscopy (FTIR). Films can also be prepared from gelatin and, thanks to the thin layer, they can be cross-linked using UV radiation and the influence of the irradiation time on their quality can be monitored. Radiation-induced cross-linking improved the mechanical and physical properties of the films. UV cross-linked films are stabilized at a swelling degree of 700 to 900 %; in addition, the dissolution time was extended to more than 7 days while maintaining the original shape. The water vapor permeability decreased 2.5 times with increasing crosslinking time for 30% and 40% glycerol content in the film, and the yellowness of the irradiated samples increased with exposure time in the interval from 24 to 28. Using Fourier transform infrared spectroscopy, the bonds were analyzed based on the irradiation time. As a result of networking, the intensity of existing ties has increased. Thermal properties were verified by differential scanning calorimetry and thermogravimetric analysis. |
|
dc.description.department |
Ústav inženýrství polymerů |
|
dc.thesis.degree-discipline |
- |
cs |
dc.thesis.degree-grantor |
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta technologická |
cs |
dc.thesis.degree-grantor |
Tomas Bata University in Zlín. Faculty of Technology |
en |
dc.thesis.degree-name |
Ph.D. |
|
dc.thesis.degree-program |
Technologie makromolekulárních látek |
cs |
dc.thesis.degree-program |
Technology of Macromolecular Substances |
en |
dc.identifier.stag |
71247
|
|
dc.date.submitted |
2025-02-11 |
|