Hranice vztahu mezi sociálním pracovníkem a klienty nízkoprahového zařízení pro děti a mládež

Abstract

Tato bakalářská práce se zaměřuje na každodenní zkušenost sociálních pracovníků s profesními hranicemi ve vztahu s klienty v prostředí nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Cílem práce bylo zjistit, jak pracovníci profesní hranice vnímají, jaký jim přikládají význam, jak je nastavují a udržují, a jak prožívají situace, kdy dochází k jejich překročení. Výzkum vychází z interpretativní fenomenologické analýzy a opírá se o rozhovory s pěti pracovnicemi, které působí v NZDM. Zjištění ukazují, že hranice nejsou vnímány jako pevná pravidla, ale spíše jako postupně se vyvíjející nastavení, které se souvisí jak s osobností pracovníka, tak s konkrétním vztahem ke klientovi. Významnou roli hraje také vnitřní prožívání, reflexe a týmová podpora. Práce přináší doporučení pro praxi v oblasti nastavení a udržení hranic i pro lepší pochopení vnitřního světa pracovníků v pomáhajících profesích.