Polyoxomethylen a jeho analogy z udržitelných zdrojů

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá vlivem tepelného zatížení na vlastnosti kopolymeru polyoxymethylenu (POM-C) a jeho bio-based varianty. Vzorky obou materiálů byly vystaveny teplotám 90°C a 100°C po dobu až šesti týdnů. V definovaných časových intervalech byly prováděny analýzy pomocí tahových a rázových zkoušek, DSC, TGA a FTIR spektroskopie. Výsledky ukázaly, že během stárnutí docházelo k sekundární krystalizaci, což bylo potvrzeno pomocí TGA a změnami v infračerveném spektru. Mechanické vlastnosti, jako je Youngův modul a pevnost při přetržení, vykazovaly počáteční růst, následovaný poklesem, což naznačuje začátek degradace materiálu. Významná teplotní degradace však nebyla detekována. Z porovnání obou typů materiálů nevyplynuly zásadní rozdíly v odolnosti vůči tepelnému stárnutí. Výsledky tak podporují tvrzení, že bio-based POM je plnohodnotnou alternativou k tradičnímu polyoxymethylenu z fosilních zdrojů.