Cesty k rozvoji demokratické - multikulturní společnosti

Abstract

Současná doba klade na vzdělávání nové, náročné požadavky. Česká republika a její populace není izolovaným ostrovem, zásadním způsobem se nás začínají dotýkat problémy evropského i globálního charakteru. Stále častěji jsme v běžném životě svědky nejrůznějších společenských tenzí a konfliktů, jsme konfrontováni s odlišnými názory, pohledy na svět, způsoby jednání, které se naší zkušenosti jeví jako nesrozumitelné, podivné, či dokonce nenormální a ?špatné?. Denně jsme vystavováni záplavě různých, mnohdy vzájemně si odporujících informací. Média na nás bez ustání chrlí fakta, různé interpretace, komentáře, názory, reklamní a propagačnínšoty, za nimiž stojí rozličná myšlenková východiska, odlišné předpoklady, různé záměry a cíle. Společnost produkuje tak obrovské množství poznatků, že je nad možnosti jedince podrobně sledovat vývoj byť i jedné vědní disciplíny, natož pak vývoj lidského vědění jako takového. A i kdyby to teoreticky dokázal,brzy by narazil na problém, že ?podložené? výsledky jedné teorie mohou být v rozporu se stejně přesvědčivě ?podloženými? výsledky teorie druhé. Sečteno a podtrženo: ještě nikdy nebylo tak problematické reflektovat a chápat svět, v němž žijeme, ještě nikdy nebylo tak obtížné rozumět sobě, svému okolí a vlastní úloze v něm. Tato práce by měla ukázat, že kulturní rozmanitost se v tomto světle jeví jako vysoce užitečný stav, jako příležitost k vzájemnému obohacování. Že multikulturní společnost je funkční tehdy,když příslušníci různých kulturních, náboženských, etnických a národnostních či zájmových skupin vcházejí do vzájemných kontaktů, vzájemně poznávají své odlišné hodnoty a způsoby života, vyměňují si poznatky a zkušenosti. Jinými slovy: využívají plně možností,které nabízí kulturní rozmanitost.